3D skener

Zatlačte všechny tyčinky 3D skeneru na jednu stranu, pak jej obejděte a pomalu do něj otiskněte třeba sebe, svou ruku nebo cokoli jiného. Zatímco na jedné straně skeneru se objeví otisk mezi tyčinkami, na druhé vyroste jeho reliéf. Pozor – tyčinky zasouvejte pomalu, nikdy v případě, kdy se na druhé straně nachází další osoba!

Push all 3D scanner bars to one side. Go round the scanner and slowly imprint, for example, yourself, your hand or anything else into it. While there is an imprint among the bars on one side, there is a relief on the other one. WARNING: Push the bars slowly! Do not push the bars if there is anybody else on the other side!

Na podobném principu pracuje 3D skenování laserem, jen se namísto kovových tyčinek používá světelný paprsek. Ten se odráží od povrchu objektu a přenáší tak informace o jeho tvaru, z nichž je možné rekonstruovat skutečný prostorový model skenovaného předmětu.


Na podobném principu, na němž pracuje náš mechanický skener, se proměřují i tvary nejrůznějších vesmírných těles. Jen se místo tyčinek používá laserový paprsek.

Ilustrační foto

Princip laserových výškoměrů (tzv. altimetrů) spočívá ve vysílání krátkých laserových pulsů směrem k cíli, od něhož se paprsek odráží zpět do přijímacího dalekohledu na palubě sondy. Z času, za který se signál dostane od sondy k cíli a zpět, lze vypočítat okamžitou vzdálenost sondy od objektu. Následným počítačovým zpracováním pak vytvoříme velmi přesný 3D model tvaru kosmického tělesa.

Zařízení bylo při zkoumání cizích světů poprvé vyzkoušeno v rámci projektu „hvězdných válek“ na sondě Clementine už v roce 1994, která nám přinesla důkladnou topografickou studii nejbližšího kosmického souseda – Měsíce.

Na Marsu vyzkoušela poprvé toto „ohmatávání" s pomocí laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) sonda Mars Global Surveyor s vertikální přesností 13 metrů! Podobné zařízení měly na palubě družice zkoumající Merkur, Venuši i menší tělesa Sluneční soustavy – například planetky Eros nebo kometární jádro Churyumov-Gerasimenko. Jejich přesnost dosahuje až několik desítek centimetrů a z podoby signálu lze dokonce odvodit i hrubost sledovaného povrchu!

V praxi se používají i radarové výškoměry – například tam, kde vadí neprůhledná oblaka. Tedy u Země, Venuše nebo Saturnova měsíce Titanu.

« Zvukovod | Obsah | Krasohled »

Vědeckou stezku provozuje Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 2, 616 00 Brno.
Telefon 541 321 287, e-mail@hvezdarna.cz, www.hvezdarna.cz