Planetární rover

Meziplanetární sondy už prozkoumaly všechny planety i mnohá menší tělesa Sluneční soustavy. Na Měsíci a Marsu dokonce přistála dálkově řízená vozidla. Jedno takové zaparkovalo i tady u nás… Tak honem, nasedat!

Interplanetary probes have explored all the planets and many of the smaller bodies of the Solar System. Remote controlled vehicles have even landed on the Moon and Mars. And one of them has also landed here… So come on and get in!

Vozidla zkoumající povrch Marsu jsou důmyslné pojízdné laboratoře. Ovládáme je ze Země, ale mohou pracovat i samostatně. Přestože se pohybují šnečím tempem, nakonec ujedou až několik desítek kilometrů. Fotografují okolní terén, sledují počasí, hrabou se v povrchu, vrtají do kamenů, odebírají vzorky půdy a provádějí jejich chemickou analýzu.


Dálkově řízená vozidla jsme dosud poslali na Měsíc a Mars, neúspěšně pak na některá menší tělesa Sluneční soustavy. Prvním takovým byl Lunochod 1 vysazený v roce 1970 na povrchu Měsíce. Automatické vozidlo dle pokynů z pozemského řídicího střediska urazilo přes 10 kilometrů, fotografovalo okolí a tu tam provedlo chemický rozbor okolních hornin. V roce 1973 jej následoval Lunochod 2, který za půl roku najezdil 37 kilometrů.

Ilustrační foto

Prvním vozidlem na Marsu byl Sojourner, který přiletěl na palubě sondy Mars Pathfinder v červenci 1997. Jeho velikost byla srovnatelná s mikrovlnnou troubou a vážil necelých 11 kilogramů. I když šel ovládat přímo ze Země, s ohledem na dlouhou dobu letu signálu na Mars pracoval zcela automaticky. Během tří měsíců popojel rychlostí až 1 centimetr za sekundu celých 80 metrů.

Ilustrační foto

V roce 2003 na Marsu přistála dvojice vozidel pojmenovaná Spirit a Opportunity. V podstatě se jednalo o mobilní geologické laboratoře, které se pohybují k vybraným povrchovým útvarům a detailně je zkoumají. Vozidla mají výšku 1,5 m, délku 2,3 m, šířku 1,6 m, váží 184 kg a jejich pohyb zajišťuje šestikolový podvozek. Na otočné věži mají panoramatické kamery a infračervené detektory, na výklopném rameni zařízení pro chemický a mechanický rozbor okolních hornin.

Vozidlo Spirit pracovalo 6 roků, naposledy se nám ozvalo v březnu 2010. Celkem ujelo 8 kilometrů. Vozidlo Opportunity je v provozu dodnes, takže za více než 12 roků ujelo délku maratónského běhu (tj. přes 42 km).

Nejnovějším vozidlem na Marsu je Curiosity. Je pětkrát těžší a nese desetkrát více vědeckých přístrojů než předchozí vozítka Spirit nebo Opportunity. Veze více moderních přístrojů než kterákoliv dřívější mise na Mars, a to včetně nástrojů a vybavení, které na místě umožní analýzu vzorků vyvrtaných z hornin. Hlavním cílem vozítka je zjistit, zda v minulosti nebo přítomnosti existovaly na Marsu podmínky vhodné pro mikrobiální život.

Curiosity má délku 2,7 m a váží skoro jednu tunu. Velikostí odpovídá automobilu Mini Cooper, avšak za cenu 60 miliard korun. Maximální rychlost v terénu je odhadována na 90 m za hodinu, avšak průměrná rychlost pohybu je 30 metrů za hodinu v závislosti na nastaveném výkonu, náročnosti terénu, prokluzu kol a viditelnosti. V provozu může být až 14 roků a předpokládá se, že urazí několik desítek kilometrů.

Nechybělo mnoho a japonská sonda Hajabusa vysadila na povrch planetky Itokawa malého skákajícího robota Minerva se třemi kamerami a teploměrem. Bohužel přistávací manévr se nepodařil. Snad příště.

Obsah | Astronomický dalekohled »

Vědeckou stezku provozuje Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 2, 616 00 Brno.
Telefon 541 321 287, e-mail@hvezdarna.cz, www.hvezdarna.cz