Spektroskop

Namiřte spektroskop na nějaký zdroj světla (přes den na oblohu, v noci na svítící diody nebo displej mobilního telefonu) a podívejte se do okuláru. Během dne spatříte duhový pás proťatý bezpočtem jemných tmavých čar. V noci naopak uvidíte řadu různě barevných, světlých čar na tmavém pozadí. Nikdy ale se spektroskopem nemiřte na Slunce! Vážně byste si poranili oči!

Point the spectroscope at a source of light (at the sky during the day, at the lit diodes or a mobile phone display at night) and look into the eyepiece. During the day you will see a rainbow band crossed by many fine dark lines. At night, on the other hand, you will see a number of variously colored light lines on a dark background. WARNING: Pointing the spectroscope at the Sun can seriously damage your eyes!


Atomy různých chemických prvků velmi konkrétním způsobem ovlivňují procházející záření. Takže pokud si záření přicházející od vzdálených vesmírných objektů rozložíme podle vlnových délek (nebo také barev), můžeme z takto vytvořeného duhového spektra a jeho změn s časem určit chemické složení, tedy zastoupení jednotlivých prvků a molekul; přítomnost neviditelných průvodců, včetně obřích planet; povrchovou teplotu; rychlost otáčení hvězdy a další, velmi zajímavé a pro astronomy důležité informace.

Ilustrační foto

Pohled přímo na Slunce příliš vhodný není, ale když spektroskop nasměrujete kamkoli na světlou oblohu, spatříte duhový pásek s řadou tenkých černých linek táhnoucích se rovnoběžně s předěly jednotlivých barev. Jde o tzv. absorpční čáry, které jsou důkazem přítomnosti různých prvků ve sluneční atmosféře. Tmavá spektrální čára nám prozrazuje, že na této vlnové délce od Slunce přichází méně světla. Většinu z nich mají na svědomí atomy železa, jež záření vycházející ze Slunce účinně pohlcují – proto ony tmavé absorpční čáry.

Hvězdy jsou bohužel slabé zdroje světla. Pokud se ale v noci podíváte na svítící diody, případně na zářící foyer naší Hvězdárny a planetária Brno osvětlené zářivkami, pak spatříte několik barevných čar. To proto, že diody či zářivky nezáří na všech vlnových délkách viditelného světla stejně, nýbrž pouze ve světlých, takzvaných emisních čarách.

Spektrum části či celého oboru elektromagnetického záření je tedy pro astronomy nejdůležitějším zdrojem informací o vlastnostech vzdálených vesmírných objektů. Pokud bychom se omezili jenom na viditelné světlo, pak máme hned dvě možnosti, jak jej rozdělit podle vlnových délek: skleněným hranolem – tak jako to udělal ve druhé polovině 17. století Isaac Newton – anebo jemnou optickou mřížkou, speciální destičkou s bezpočtem rovnoběžných vrypů, jaká se ukrývá i v našem spektroskopu.

« Meteostanice | Obsah | Kaleidoskop »

Vědeckou stezku provozuje Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 2, 616 00 Brno.
Telefon 541 321 287, e-mail@hvezdarna.cz, www.hvezdarna.cz